Hodnota díla nebo sláva umělce?

Ve světě umění se často posuzuje nikoli podle hodnoty objektu, ale podle jména, které za ním stojí. Slavní sochaři, malíři, spisovatelé či designéři prodávají svá díla za obrovské částky, které odrážejí většinou jméno umělce, nežli to, co dílo skutečně říká, jak působí a co přináší do života sběratele/zákazníka. Hodnota se přesouvá z obsahu na umělce. A právě zde pro mě vzniká otázka, která je pro mnoho tvůrců i sběratelů zásadní: Mělo by být umění oceňováno pro to, co vyjadřuje – nebo pro to, kdo ho vytvořil?

Když se značky stávají uměním

Ve světě umění dnes často sledujeme fenomén, kdy jméno autora či autorky funguje jako značka. V aukčních síních se obrazy prodávají často za miliony ne proto, že by měly výjimečnou estetickou nebo myšlenkovou hodnotu, ale protože je podepsal někdo slavný. Jako by samotné dílo bylo pouhým artefaktem, jehož hlavní funkcí je nést podpis. V takovém světě by se dalo říct, že největším uměleckým dílem je samotný marketing.

Tohle přináší jistotu pro investory, ale zároveň to vytváří falešný systém hodnot. To je jako kdybychom tvrdili, že narychlo a pro peníze napsaná povídka sebestředným opilým Hemingwayem má větší hodnotu než brilantní román nevýrazného introvertního spisovatele. Anebo že víno je výjimečné, jen pokud má na etiketě slavnou značku s vysokým rozpočtem na marketing, i když by jeho chuť je průměrná.

Bronzio Art a naše cesta

V tomto kontextu se projekt Bronzio Art dostává do zvláštní pozice. Nejdeme cestou sériové výroby bez duše, ale ani cestou sběratelských artefaktů podepsaných slavnými sochaři. Bronzio Art stojí mezi těmito světy – v prostoru, který lze nazvat odvážným kompromisem. Vytváříme sošky, které oslavují historicky významné osobnosti – nikoliv kvůli jejich slávě, ale kvůli jejich charakteru, hodnotám a odkazu.

Naše sošky nejsou cenné proto, že je vytvořil známý umělec, ale proto, že ztvárňují nejvyšší lidské hodnoty. Sílu, odvahu, odpovědnost, vytrvalost a vizi. Věříme, že umění má hodnotu samo o sobě. Že skutečný sběratel nehledá jen podpis, ale hledá smysl, pravdu, inspiraci.

Autenticita versus tržní logika

Z tohoto pohledu se ukazuje, že naše cesta není zas až tak kompromisem. Nejsme „kočkopes“. Naopak – je to naše upřímné úsilí najít novou definici hodnoty v uměleckém světě, kde je vše buď elitní, nebo laciné. Hledáme třetí cestu – umění, které má v sobě odkaz a krásu, ale zároveň neztrácí hodnotu pro zákazníka. Chceme, aby sošky mohly stát v pracovně podnikatelů bez orientace v umění, na recepci poctivé firmy, v knihovně vášnivého čtenáře, ale i jako dar lidem, kteří ocení originalitu.

A především věříme, že člověk, který tvoří, buduje nebo vede, si zaslouží být inspirován skutečnými osobnostmi – ne jmény sochařů, ale lidmi, kteří změnili svět. Proto se zaměřujeme na historické postavy. Proto pracujeme s bronzem, který vyjadřuje kontinuitu a věčnost. A proto stavíme kvalitu na prvním místě.

Hodnota jako zrcadlo

Hodnota umění by podle nás měla být zrcadlem vnitřního světa diváka, nikoli marketingového rozpočtu tvůrce či galerie. Umění má moc ovlivňovat lidské myšlení, formovat náš vkus, posilovat duši. Nemusí být podepsané světoznámým jménem – musí být pravdivé.

Pokud bude svět umění z velké části soutěž umělců a investičních portfolií, pak my chceme být návratem ke smyslu umění. Chceme tvořit něco, co má v sobě klid, důstojnost a hloubku. Ne pro všechny, ale pro ty, kteří poznají rozdíl.